Vítám vás v rubrice Ženy a jejich šperky, kterou jsem pro vás připravila. Prostřednictvím těchto článků můžete nahlédnout do duše šperkařky. Jejího myšlení, jejích pocitů - co cítí, když vezme do ruky kámen, jak si vybírá vazbu. Je to velká alchymie, velké vnitřní naladěni na kamínek a velká radost, když se dílo podaří a vznikne nádherný šperk.
Ticho, péče, růst a stabilita. To jsou energie dnešního kamínku, ke kterým velkou měrou přispívá symbol Stromu života, který jsem na šperk doplnila. Už jsem jednou tuto kombinaci vytvořila a byla jsem překvapená, jak strom života na tmavě modrém třpytícím se kamínku vyniká. Bohužel u posledního ladění jsem neopatrnou manipulací kleštičkami ten kamínek rozlomila. Ale pořád mi tu leží na stole a často se k němu vracím. A proto jsem se rozhodla pro opakování. A jakou profesi pro tyto energie?
Klára vstává každé ráno ještě před zvoněním klášterních zvonů a první kroky vedou vždy do zahrady ukryté za starými kamennými zdmi. Jako správkyně klášterní zahrady má na starosti bylinkové záhony, ovocné stromy, růžové keře i malou zeleninovou část, která zásobuje místní kuchyni. Každý den kontroluje stav rostlin, plánuje výsadbu a pečuje o to, aby zahrada zůstávala místem klidu a rovnováhy. Ví, že její práce není jen o pěstování, ale i o vytváření prostoru, kde lidé mohou zpomalit.
Dnes ráno nejprve zalévá mladé sazenice léčivých bylin a stříhá odkvetlé růže podél kamenné cesty. Potom připravuje starý skleník na příchod nových citrusových stromků, které mají dorazit odpoledne. Speciálním úkolem dne je ale obnova malé meditační části zahrady u jezírka, kterou poškodila zimní bouře. Klára pečlivě vybírá nové kapradiny, přesazuje mech a opravuje dřevěnou lavičku pod starou lípou.
Na krku nosí šperk s Lepidolitem doplněný symbolem Stromu života. Dostala ho od jedné z řeholních sester ve chvíli, kdy po letech práce přijímala správu celé zahrady. Sestra jí tehdy řekla, že Lepidolit pomáhá nacházet klid i v náročných obdobích a Strom života připomíná propojení všeho živého. Klára si při práci občas šperk lehce přidrží, hlavně když se na chvíli zastaví a poslouchá vítr v korunách stromů.
Dopoledne zahradou procházejí první návštěvníci a ona jim odpovídá na otázky o bylinkách a starých odrůdách rostlin. Odpoledne tráví v tichu u jezírka, kde pomalu vrací poškozenému místu jeho původní podobu. Když večer zamyká bránu zahrady, vzduch voní levandulí a mokrou hlínou. Klára odchází domů s pocitem, že pomáhá jednomu malému kousku světa zůstat v rovnováze.
Tento šperk můžete zakoupit zde.
