Vítám vás v rubrice Ženy a jejich šperky, kterou jsem pro vás připravila. Prostřednictvím těchto článků můžete nahlédnout do duše šperkařky. Jejího myšlení, jejích pocitů - co cítí, když vezme do ruky kámen, jak si vybírá vazbu. Je to velká alchymie, velké vnitřní naladěni na kamínek a velká radost, když se dílo podaří a vznikne nádherný šperk.
Dneska pracuji na kolekci, kterou chci spustit v létě, protože šperky s barvou oceánu se na toto období moc hodí. Dělám už několikátý šperk ale miluji to, protože každý minerál je úplně jiný. Ať už co se týká tvaru nebo barvy. A mě to dává spoustu možností být kreativní. Zároveň je v tomto minerálu krásný kontrast: kámen klidu a rovnováhy pro ženu, která musí mít hlavu pevně na zemi, i když pracuje vysoko nad ní. A vsadila bych se, že žen v této profesi nebude mnoho….
Romana přichází na letiště ještě za svítání, protože ji dnes čeká několikahodinový let do zahraničí a před odletem musí projít důkladnou kontrolu letadla i letového plánu. Jako pilotka dopravního letadla má na starosti bezpečné vedení celé posádky a stovek cestujících, přičemž každý let začíná pečlivou přípravou. V kokpitu kontroluje přístroje, počasí, množství paliva, trasu i případné změny, které mohou během letu nastat.
Dnes ji čeká ranní let přes část Evropy, kde meteorologové předpovídají silnou oblačnost a místy bouřky. Romana proto s druhým pilotem probírá několik možných variant trasy a sleduje aktuální radarová data. Žen je mezi piloty stále výrazně méně a podle údajů ICAO tvoří celosvětově jen přibližně čtyři procenta. A tak Romana patří stále k poměrně malé skupině žen v této profesi.
Před několika lety zažila let, na který dodnes nezapomíná, když se při přistání v horském údolí letadlo dostalo do velmi silné turbulence a prudkého bočního větru. Musela tehdy společně s kopilotem přistání přerušit, vystoupat zpět do bezpečné výšky a počkat, až se podmínky zlepší. Dnes naštěstí nic tak dramatického neočekává, ale ví, že v kokpitu se nikdy nesmí spoléhat na to, že všechno půjde podle plánu.
Na krku nosí šperk s amazonitem, který jí darovala její starší sestra před prvním samostatným letem. Řekla jí tehdy, že amazonit jí má připomínat klid, odvahu a důvěru ve vlastní rozhodnutí. Romana si na kámen občas sáhne před vzletem, ale během práce se soustředí hlavně na přístroje a komunikaci s řízením letového provozu.
Po přistání ještě vyplňuje letovou dokumentaci a společně s posádkou hodnotí průběh letu. Když se večer vrací domů, cítí příjemnou únavu a radost z toho, že několik stovek lidí bezpečně dopravila tam, kam potřebovali.
Tento šperk můžete zakoupit zde.
