Vítám vás v rubrice Ženy a jejich šperky, kterou jsem pro vás připravila. Prostřednictvím těchto článků můžete nahlédnout do duše šperkařky. Jejího myšlení, jejích pocitů - co cítí, když vezme do ruky kámen, jak si vybírá vazbu. Je to velká alchymie, velké vnitřní naladěni na kamínek a velká radost, když se dílo podaří a vznikne nádherný šperk.
Dneska jsem sáhla rovnou po dvou kamínkách, protože náušnice mám ráda a hlavně kdo chce jen šperk, že. Souprava je samozřejmě lepší. A sehnat na trhu dva stejně velké minerály, je docela oříšek. Naštěstí brusiči v Indii to docela umí a my zase umíme nosit, když je jedna náušnice o milimetr větší než ta druhá. Ale zpět ke krystalu, ať se tady moc nerozkecám, protože tohle není Fešanda 😉 Dnešní kamínek se často spojuje s komunikací a sebevyjádřením. A moje profese musí umět dobře pracovat s hlasem. Musí dát postavě osobnost, emoce a život a přitom není vidět. Musí během několika sekund přejít od smíchu k pláči, zachytit charakter postavy a přitom přesně trefit okamžik, kdy se na obrazovce otevřou ústa.
Maruška přichází ráno do dabingového studia s lahví vody a jako první si několika hlasovými cvičeními rozehřeje hlas, protože ten je jejím hlavním pracovním nástrojem. Jako dabérka propůjčuje hlas filmovým a seriálovým postavám, ale namlouvá také dokumenty, reklamy nebo animované příběhy. V běžný pracovní den stráví ve studiu přibližně čtyři až šest hodin, přičemž delší natáčení už bývá pro hlas i soustředění velmi náročné.
Před mikrofonem sleduje obrazovku, poslouchá původní dialog do sluchátek a zároveň hlídá český text připravený v dabingovém scénáři. Nestačí totiž jen správně přečíst větu, ale musí vystihnout emoci, tempo a pokud možno také okamžik, kdy postava na obrazovce otevírá a zavírá ústa.
Dnes pokračuje v dabování britského kriminálního seriálu, ve kterém namlouvá energickou policejní vyšetřovatelku s poněkud jízlivým smyslem pro humor. Dopoledne ji čeká náročná scéna výslechu, při níž její postava nejprve mluví naprosto klidně, ale během několika minut postupně ztrácí trpělivost. Maruška stejnou pasáž opakuje několikrát, protože jednou přijde pozdě s posledním slovem, podruhé režisér chce větší vztek a potřetí se jí uprostřed věty ozve kručení v břiše přímo do mikrofonu.
Po krátké pauze přechází k animovanému filmu, kde pro změnu namlouvá drobnou potrhlou čarodějku, a její hlas najednou zní o několik desítek let mladší. V uších má náušnice s apatitem, které dostala od zvukaře, s nímž před lety natáčela svůj první velký seriál. Po posledním natáčecím dni jí je přinesl jako malou vzpomínku na týdny, během kterých spolu trávili skoro každý den. Maruška je od té doby nosí na většinu důležitých natáčení a považuje je tak trochu za své dabérské talismany.
Odpoledne už šetří hlas, mezi jednotlivými scénami popíjí vodu a místo povídání s kolegy si raději zapisuje poznámky do scénáře. Když nakonec na obrazovce sleduje hotovou scénu a z úst úplně cizí ženy zazní její vlastní hlas, stále ji baví ten zvláštní pocit, že se na několik hodin stává někým jiným. Večer odchází ze studia téměř potichu, protože její vyšetřovatelka i čarodějka už toho dnes namluvily až až 😊
Tento šperk můžete zakoupit zde.
