Vítám vás v nové rubrice Ženy a jejich šperky, kterou jsem pro vás připravila. Prostřednictvím těchto článků můžete nahlédnout do duše šperkařky. Jejího myšlení, jejích pocitů - co cítí, když vezme do ruky kámen, jak si vybírá vazbu. Je to velká alchymie, velké vnitřní naladěni na kamínek a velká radost, když se dílo podaří a vznikne nádherný šperk.
Když jsem dnes sáhla po rubínu, bylo to proto, že jsem měla chuť udělat trošku větší šperk pro zajímavou, zralou ženu. Rubín patří mezi čtyři nejvzácnější kamínky spolu s diamantem, safírem a smaragdem. Jinak se jim také říká „králové drahokamů“. Je to kámen, kde si rubín leží v hnízdečku z křemene. Tyto dvě energie se spojují a vytvářejí kámen, který pomáhá udržovat rovnováhu v mysli a těle.
Žena, kterou jsem měla v představách, se jmenuje Helena. Pracuje na magistrátu za přepážkou a vydává nám občanské průkazy. V úřední dny se potkává se spoustou různých lidí a ne všichni jsou příjemní. Ale Helena si každé ráno ke svým krásným šatům vezme šperk. A když je nejhůř a nějaký hrubián na přepážce hartusí nebo je nepříjemný, vždy šperk uchopí a nasává jeho pozitivní energii. Rubín konkrétně je velmi dobrý na pohlcování negativní energie, a proto ho nosí skoro pravidelně v úřední dny. Helena se po práci vrací domů, kde na ni čeká manžel. A večer Heleně vypráví o tom, co je u nich na zahrádce nového, a jak se těší, až jí o víkendu vše ukáže.
A já se těším, až budu pro Helenu dělat nějaký další šperk.
