přání

Advent se pomalu uzavírá a dnes večer se doma rozsvítí světýlka jinak než jindy

Moje milé,

Štědrý den je pro mě vždycky o zpomalení.

O chvíli, kdy už nikam nespěcháme, kdy voní cukroví, hoří svíčky a všechno je tak nějak blíž.

Lidé, vzpomínky i ticho mezi slovy.

Dárky pod stromečkem jsou samozřejmě radost.

Ale ještě víc mě baví to kolem. Společné chvíle, smích, vyprávění a pocit, že právě teď je všechno tak, jak má být.

My si Štědrý večer rozdělíme – každá s částí rodiny, každý po svém. Ale 25tého se na jeden den sejdeme, usedneme ke stolu, dáme si chlebíčky, cukroví, budeme si povídat, hrát kostky a připomínat si drobnosti, které tvořily celý uplynulý rok.

A také naše tradice krabička vděčnosti.... Už se těším na ty malé okamžiky, které by jinak možná zapadly, ale díky ní znovu ožijí.

Letos nás je o jednoho méně

Radost se tak přirozeně mísí se smutkem, se vzpomínkami, ale i s hlubokou vděčností.